Příslovečné určení

08.04.2022

Jak už určitě víte, příslovečné určení patří do syntaktické češtiny, která se (mimo jiné) zabývá i větnými členy. Co už dokážete o této problematice říci? Myslím, že tato myšlenková mapa by nám mohla utřídit znalosti, co říkáte?

Zde si můžete prohlédnout myšlenkovou mapu na téma větné členy z kanálu Kamil Kopecký (YouTube):

https://www.youtube.com/watch?v=s1_iAn48LWE&t=71s

Už máme probrány základní větné členy (což jsou podmět a přísudek), přívlastek a předmět. Víme, jak je poznáme, jak se na ně ptáme a jak se používají. To je super.

Dle myšlenkové mapy je vidět, že nám chybí poslední dva větné členy a těmi jsou: příslovečné určení a doplněk. A právě na příslovečné určení se podíváme dneska.

(Na papír/do poznámek si pište, co už víte, co jste se chtěli dozvědět (co jste očekávali) a co jste se dozvěděli)

Příslovečné určení vyjadřuje bližší okolnosti děje nebo stavu. Rozvíjí přísudek nebo sloveso, ale nic jiného (v tomto bodě si je podobný s předmětem. Když ho určujeme v praxi, označujeme ho zkratkou PU. Může být vyjádřen téměř všemi slovními druhy.

Tento větný člen je zvláštní v tom, že mnoho druhů. Ty se od sebe liší otázkou, kterou se na ptáme a co vyjadřuje. Dají se ale rozdělit na 4 základní druhy a ty jsou: Příslovečné určení, místa, času, způsobu a příčinnosti.

Začneme jednodužšími částmi a půjdeme k těm těžším. Proto si jako první rozebereme příslovečné určení místa

Důležitá poznámka!!!!: Příslovečné určení se při určování často plete s předmětem. Moje osobní rada je: Jestli se na ten větný člen dá zeptat jinak než pádovými otázkami, není to předmět, ALE PRÁVĚ PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ!! Dávejte na tento fakt pozor, když budete určovat.

Příslovečné určení místa

Příslovečné určení místa nám vysvětluje (dle názvu) místo. V praxi jej označujeme zkratkou PUm. Ptáme se na něj otázkami: KDE, KAM, ODKUD a KUDY.

Jako příklad bychom mohli uvést: Spali v hotelu (kde?), Šel do lesa (kam?), Přišla z obchodu (odkud?), Běžela kolem potoka (kudy?).

Jednoduché, že? Máte pravdu, tento typ příslovečného určení je na první pohled jednoduše poznatelný.

Příslovečné určení času

Příslovečné určení času nám vysvětluje (jak je zřejmé) časové okolnosti. V praxi jej označujeme zkratkou PUč. Ptáme se na něj otázkami: KDY, ODKDY, DOKDY a JAK DLOUHO.

Jako příklad bychom mohli uvést: Přijeli brzo ráno (kdy?), Budeme u Jardy do sedmi (dokdy?), Jsou tu už od neděle (odkdy?), Už to trvá osm hodin (jak dlouho?).

Pořád jednoduché. Jistě si říkáte, že je to moc eazy. Ale nemyslete si, to byla jen ta jednoduchá část. Teď to začne být těžké.

Přísloveční určení příčinnosti

Teď už to začíná být složitější. Příslovečné určení příčinnosti, které se označuje zkratkou PUpříč. má 4 poddruhy, na které se pokaždé ptáme jinak, má jiný význam a jinak se i značí.

Jako poznám určitě, že se jedná právě o příčinnost? Hlavní otázkou je slovo PROČ. To se nachází u každé ze čtyř druhů. Abyste ale poznali, který z druhů to je, musíte pokládat otázky specifičtější.

Příslovečné určení příčiny (nebo vlastní příčiny, chcete-li), které má zkratku PUpříč. vyjadřuje, co způsobilo daný stav nebo děj. Ptáme se na něj otázkami: PROČ a Z JAKÉ PŘÍČINY/DŮVODU.

Jako příklad bychom mohli uvést: Strejda nepřijel kvůli pokaženému autu (proč, z jakého důvodu?)

Příslovečné určení účelu, které má zkratku PUúč. vyjadřuje, čeho se má dosáhnout nebo co je účelem děje. Ptáme se na něj PROČ a ZA JAKÝM ÚČELEM.

Jako příklad můžeme uvést: Lidé si chodili ke králi Šalamounovi pro radu. (proč, za jakým účelem?)

Příslovečné určení podmínky, které má zkratku PUpod. vyjadřuje podmínku, na které závisí děj. Ptáme se na něj otázkou ZA JAKÉ PODMÍNKY.

Jako příklad bychom mohli uvést: V případě požáru rozbijte sklo. (za jaké podmínky?)

Příslovečné určení přípustky, které má zkratku PUpříč. vyjadřuje okolnost, navzdory níž se realizuje děj. Ptáme se na něj otázkami: NAVZDORY ČEMU a BEZ OHLEDU NA CO...

Jako příklad můžeme uvést: Navzdory velké reklamě film propadl (navzdory čemu?), Vyhrál bez ohledu na povzbuzování od kamarádů (bez ohledu na co?)

Toto příslovečné určení už je složitější, což? Ty poddruhy, odlišné otázky... Ale to nejtěžší nás ještě čeká.

Příslovečné určení způsobu

Poslední typ příslovečného určení je Příslovečné určení způsobu. Jeho zkratka je PUZ. Jelikož je PUZ více a některá jsou až moc složitá (teď se věnujeme základům), rozebereme si pouze 3. Zbylé zde budou napsány, abyste měli povědomí, že existují.

Jak určitě poznám, že jde o způsob? Hlavní a typickou otázkou je: JAK ?

Základním příslovečným určením způsobu se Příslovečné určení vlastního způsobu. Jeho zkratka je PUZ a vyjadřuje kvalitu děje. Ptáme se na něj jen jednou otázkou, a to je JAK ?

Jako příklad můžeme uvést: Pracuje tvrdě (jak?), Zpívá jako slavík (jak?)

Příslovečné určení míry, které může mít zkratku (ale nemusí, protože není tak dlouhé) PU míry/PU mír. vyjadřuje míru, stupeň, jak moc něčeho je a intenzitu příznaku. Můžeme se na něj ptát otázkou JAK MOC ?

Jako příklad můžeme uvést: Byl dostatečně poučen (jak moc?), Tichounce plakala (jak moc?)

Příslovečné určení původu, které může mít zkratku PUpův vyjadřuje, z čeho je objekt vytvořen. Nemá jasnou otázku.

Jako příklad můžeme uvést: Tento dům je postaven z cihel. Ze zbylých vajíček udělala pomazánku

Dalšími příslovečnými určeními způsobu jsou:

PU prostředku => vyjadřuje prostředek, nástroj/ materiál, s jehož pomocí se uskutečňuje děj (př.: Nakrájel salám nožem)

PU výsledku => vyjadřuje výsledek děje (př.: Rozemlel zrno na mouku.)

PU původce děje => vyjadřuje v rámci pasiva původce děje (př.: Byl hledán policií.)

PU zřetele => vzhledem k čemu platí, čeho se týká děj/stav/příznak (př.: Zevnějškem se podobala babičce.)

PU průvodních okolností => vyjadřuje okolnosti, za kterých probíhá stav/děj (př.: Chodí bez klobouku.)

A teď využití v praxi

A teď, když máme teorii, si ji musíme v praxi vyzkoušet. Vidíte zde pracovní list se 14 větami a Vaším úkolem je správně určit druh příslovečného určení.

1) Nebyla dostatečně vyspělá.
2) Přišli jsme brzo.
3) Strejda přijel k nám, aby odvezl maminku k babičce.
4) Přijeli jsme z města.
5) Bez ohledu na úspěch se pochvaly nedočkal.
6) Táta postavil Žerykovi ze dřeva boudu.
7) Petrovi bylo po nezdravém jídle špatně.
8) Odešel s rukama v kapsách.
9) Pokud budete mít hlad, můžete si vzít ze skříně chleba a máslo.
10) Dědeček mlátil obilí cepem.
11) Maruška odjela za babičkou na týden do Brna.
12) Artur přijel pozdě z důvodu zpoždění.
13) Zloděj byl naháněn policejním vrtulníkem.
14) Svým chováním se podobal otci.

Řešení

1) PUZ = PU míry (Jak moc?) 2) PUČ (Kdy?) 3) PU příčinnosti = účelu (Za jakým účelem?) 4) PUM (Odkud?) 5)PUpříčinnosti= přípustky (Bez ohledu na co?) 6) PUZ= původu (Z čeho?) 7) PUZ (Jak?) 8) PUZ = průvodních okolností (Jak?) 9) PU příčinnosti= podmínky (Za jaké podmínky?) 10) PUZ= prostředku (Čím?) 11) PUČ + PUM (Na jak dlouho? + Kam?) 12) PU příčinnosti= příčiny (Z jakého důvodu?) 13) PUZ = původce děje (jak?) 14) PUZ= zřetele (Čím/Jak?)

Jaký máte výsledek? Pokud máte minimálně 9 příkladů vyřešených správně, můžete považovat problematiku příslovečných určení za pochopenou.

A jsme u konce. Byla to fuška. Příslovečné určení je komplikované, ale myslím si, že doplněk, který budeme probírat někdy jindy, je daleko těžší.

Doufám, že je Vám teď problematika větného členu příslovečné určení jasnější. Byla to pro mě pocta a čest Vám toto téma objasnit.